US Road Trip: Konference v Las Vegas

Pokud jste četli můj předchozí článek PHX: Las Vegas a Hoover Dam, jistě víte, že Las Vegas nemám moc v lásce a nyní jsem tam měl strávit týden na konferenci. Naštěstí pro mě byla konference natolik zajímavá, že jsem v podstatě nemusel opouštět hotel. Bydlel jsem v The Palazzo hotel přímo sousedícím s výstavním centrem Sans Expo, kde se konference konala.

Zajímavostí tohoto hotelu je, že jeho nákupní galerie je stylizována do podoby italských Benátek, takže zde najdete kanály s gondolami, zpívající gondoliéry, různé kavárničky a restaurace a přitom je to vše schované pod střechou. Působí to sice opravdu uměle, ale na rozdíl od klasických Benátek jsou v těchto kanály čisté.

Pokračovat ve čtení „US Road Trip: Konference v Las Vegas“

US Road Trip: Jak to všechno začalo

Pracuji jako vývojář v mezinárodní firmě, která každoročně pořádá konferenci, kde představuje produktové novinky, školí nové uživatele a utužuje kontakty se stávajícími zákazníky. Obvykle je vybrán jeden-dva lidé z každého týmu, kteří jedou na konferenci a buď mají nějakou funkci (například školení nových uživatelů) nebo tam jedou pouze „utužovat“ kontakty.

Přičemž pravidla jsou taková, že přednost mají manažeři/team leadeři a lidé, kteří na konferenci ještě nebyli – a já, jelikož jsem byl loni, jsem s účastí ani nepočítal. Tři týdny před konferencí se u mě zastavil šéf, že z našeho týmu nikdo nemá zájem, tak jestli bych nechtěl jet i letos. Co myslíte, vzal jsem to? Samozřejmě že ano!

Jedním z benefitů těchto cest je, že si je můžete prodloužit přidáním dovolené, během které si můžete trošku „pocestovat“, přičemž firma zaplatí zpáteční letenku – a to je přesně věc, kterou jsem chtěl využít. Už delší dobu jsem totiž si pohrával s myšlenkou vyrazit na road trip po Spojených státech, respektive podívat se do Yellowstonu a dalších národních parků.

Termín byl poměrně šibeniční, ale i tak jsem se dal do zběžného plánování cesty, rezervace auta a shánění parťáka. Plánování šlo jak po másle, auto jsem přes menší problémy s autopůjčovnou také rezervoval (těžko říct, proč blokují web mimo USA, ale nic, co by nevyřešilo VPN) a dokonce se mi podařilo domluvit s dlouholetým kamarádem. Ten však bohužel na poslední chvíli svoji účast odřekl, takže jsem odlétal s tím, že si budu muset poradit sám a když tak tam někoho potkám.

Nová adresa, nový start

Přestěhoval jsem se. Tedy ne já, ale tento blog. Z původní adresy kedysek.borec.cz, kterou jsem používal někdy od roku 2001 na novou vojtechsysel.cz. Obsah blogu zůstane stejný, ale slibuji, že budu psát pravidelněji, než jednou za rok… ale opravdu 🙂

Každopádně mě tu ještě čeká spousta práce s konfigurací, migrací dat a úpravou šablon, takže prosím ještě chvilku vydržte, toto opravdu není finální verze. A jak by řekl Ing. Eysselt: „Na webu se pracuje…“

PHX: Závěr cesty

Texty o služební cestě do států dopisuji s více než půlročním zpožděním. Jak to už u mě bývá zvykem, dříve jsem se k tomu nedostal, ale o to víc mě baví zavzpomínat si na všechny mé zážitky.

Cesta zpět byla také bohatá na nečekané situace. Původní plán byl letět z Phoenixu do Dallasu, zde přesednout na let do Londýna, v Londýna na let do Vídně a z Vídně autobusem do Brna. V prvním případě jsem měl hodinu na přestup, v dalších hodiny dvě.

Pokračovat ve čtení „PHX: Závěr cesty“

PHX: Superstition Mountains

Jak rychle to uteklo, čekal mě poslední víkend ve státech a já už byl natolik unaven cestováním, že jsem se přidal ke svému americkému šéfovi a dvěma kolegům a vypravili se společně zdolat Flat Iron, nacházející se v Superstition Mountains asi hodinu cesty od Phoenixu.

Nedaleko Superstition Mountains se nachází Goldfield Ghost Town, pravé zlatokopecké městečko a past na zdejší turisty. Paradoxně se v žádném průvodci nepíše, že by stálo za to toto městečko navštívit, ale za sebe můžu říct, že se mi líbilo. Pokračovat ve čtení „PHX: Superstition Mountains“