Před přistáním na letišti Ayers Rock u městečka Yulara jsme z okna marně vyhlíželi nějaké známky civilizace. Všude okolo byla jen a jen poušť. Dokonce i při přistání na vyasfaltované ranveji jsem měl pocit, že přistáváme někde na hliněném letišti. Budova letiště je také skromná a vylidnila se hned po té, co se objevila zavazadla.
Uluru
První pocit z Yulary? Hrozné horko, sucho a miliarda otravných malých mušek, které sedají kamkoliv na holou kůži. Neštípou, nesají krev, jen si sednou. Třeba na ruku, na nos nebo pod oko – a úplně to stačí. Nezabírají na ně repelenty, jedinou obranou jsou dlouhé rukávy a síť přes obličej. Tu jsem si samozřejmě jako všichni ostatní z naší skupiny nepořídil, takže jsem chvílemi trpěl a všemožnými trhavými pohyby se snažil mušky odehnat – marně. Těžko říct čím to bylo, možná se mi poštěstilo osvícení, ale po dvou dnech jsem si na mušky zvykl a když mi vyloženě nelezly až do nosu, dařilo se mi je úspěšně ignorovat.
Pokračovat ve čtení „Austrálie: Uluru, Kata Tjuta, Kings Canyon a Alice Springs“