PHX: Grand Canyon a vláčky

Třetí víkend jsme věnovali návštěvě proslulého Grand Canyonu. Z Phoenixu je to asi dvě hodiny cesty, takže jsem ani nemuseli vyrážet příliš brzo. V plánu byl pouze sestup z Bright Angel Trail head na Plateau Piont, kde se z výšky podíváme na řeku.

Sestup i přes více než 30°C teploty probíhal vcelku rychle, nicméně dlouhé pasáže, kde svítilo slunce nebyly zrovna příjemné. Velmi jsem ocenil Indian Garden, kde jsme si ve stínu stromů trochu oddechli a doplnili zásoby vody. Cesta na Plateau Piont potom vede ještě asi 3 míle po rovince ve slunce rozpáleném kaňonu.

Naštěstí pro nás, oblohu zatáhla mírná oblačnost a cesta se stala více snesitelnou. Na Plateau Piontu jsme udělali pár fotek Colorada, které teče ještě o dalších 600 metrů hlouběji a vydali se zpět na výšlap 1000 výškových metrů zpět na Bright Angel Trail head.

Nejzajímavější na celém Grand Canyonu je, že pokud si ho člověk nevyšlápne, nepochopí, jak je obrovský. Strmé klesání na první plošinu a pak ještě další k řece je něco monumentálního.

Druhý den jsme měli zamluvené lístky na projížďku historickým vlakem ve Verde Canyonu. Původní trať vynikla začátkem 20. století kvůli zpracování železné rudy. Huť byla ale v padesátých letech uzavřena a trať od té doby chátrala. Naštěstí se našel bohatý mecenáš, který do ní nasypal spousty peněz a zprovoznil ji turistům.

Vlak je složen z dvojic vagonů, vždy jednoho otevřeného bez střechy a jednoho uzavřeného se sedadly. V uzavřeném vagonu je snažší schovat se před slunce, ale otevřený nabízí lepší příležitosti k focení.

Cestou průvodce vykládá zajímavosti o historii, geologii a původním obyvatelstvu. Musím říct, že se jednalo o příjemně strávené 4 hodiny kokám do krajiny a užíváním si otevřeného vagonu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.