PHX: Yossemite

Na čtvrtý víkend mého pobytu připadly Velikonoce, což znamenalo o den víc času na výlet. Na rozdíl od česka, američané mají volný den navíc už v pátek, ale většina z nich si bere na čtvrtek dovolenou nebo si jej patřičně zkrátí. A to jsme v podstatě udělali i my, protože jsme plánovali zajet se podívat do cca 1100 km vzdálených Yossemitů. To číslo sice nevypadá nijak mohutně, ale jednalo se zatím o nejdelší roadtrip mého života.

Cestou tam jsme měli naplánováno přespání v asi 7 hodin cesty vzdáleném Bakersfieldu. Nemohu si pomoci, ale pokaždé, když jsme přijeli do Kalifornie, cítili jsme všude děsný puch. Těžko říct, jestli to bylo hnojivo nebo něco jiného, každopádně v Bakersfieldu to bylo opravdu intenzivní.

V pátek brzo ráno jsme vyrazili na druhou část cesty, jejímž cílem byla jižní brána Yossemitského národního parku. Tam jsme se nejdříve vydali na Glacier Point, odkud je nádherný výhled na celé yossemitské údolí a hlavně na největší tahák, Half Dome, což je v podstatě hora, jejíž jedna polovina úplně chybí.

Na tomto místě jsme se také poprvé setkali s nešvarem zdejších parků a to vyhlídkovými turisty. Chápu, že někteří lidé nejsou natolik fyzicky zdatní, aby šli po svých byť i dvě míle dlouhý trail, ale aby pořádali video hovory a ukazovali, že teď zrovna jsou v Yossemitech, to mi už přijde opravdu hodně přes čáru.

V pátek jsme ještě dali dva menší traily, jeden na Sentinel Dome, odkud jsou nádherně vidět Half Dome a Yossemitské vodopády a druhý na Taft Point, opět s výhledem na vodopády a opravdu úžasným pohledem na údolí západním směrem. Celý výlet byl tak trochu bojovka, protože ve 2000m nad mořem byly ještě zbytky sněhu.

A pak jsme zamířili přes celý park do západní brány, přes kterou jsme se vydali směr Mariposa. Mariposa je typické americké maloměsto. Mají tam bar, šerifa a jednu dlouhou ulici. Na druhou stranu musím přiznat, že v tom baru měli nejlepší steak a burger co jsem v životě jedl.

Víkendový nocleh jsme měli zajištěný až ve městě Merced, které je cca 2 hodiny cesty od vstupní brány do Yossemitů. Jelikož byly Velikonoce a park byl otevřený veřejnosti zdarma, všechny hotely byly buď obsazené nebo požadovali vyšší cenu, než jsme byli ochotni zaplatit.

Na sobotu jsme si naplánovali návštěvu Starcase Falls, trailu na slavné Yossemite Falls a Mirror Lake. Starcase Falls nezklamaly svojí dostupností, vede k ním pěkný široký asfaltový chodníček a na něm lidé jako rus v kovbojském oblečku s přítelkyní, která měla asi deseticentimetrové jehlové podpatky. Prostě ideální oblečení na výlet do národního parku.

Výšlap na Yossemite Falls už byl zajímavější, nešli jsme sice úplně nahoru, ale jen nad Lower Yossemite Falls, ale i tak odtud byl nádherný pohled na padající masu vody a na celé údolí. Poslední část byla spíš oddechovka, kdy jsme autobusem přejeli na druhou stranu parku a podívali se na odraz skalních úbočí ve vodní hladině.

Původní plán na třetí den obsahoval návštěvu Sequoia Natinal Park, ale z časových důvodů jsme raději navštívili sekvoje pouze v Yossemitech. Ale i tak byl pohled na tyto velikány ohromující. Nejvíce mě každopádně překvapila velikost šišky sekvoje, na rozdíl třeba od borovic, které jsou v parku také zastoupeny, jsou úplně malé, maximálně 5cm dlouhé. A co šišky borovice? Ty jsou zase přerostlé, mají minimálně 20cm a půl kila váhy

A potom nás už čekala jen 12-ti hodinová cesta zpět do Phoenixu. Nekonečně lány kukuřice, obří zácpa na 10-ti proudové dálnici u Los Angeles, silnice v poušti, která mizí kdesi za horizontem, 14″ bageta a půl galon koly. Prostě klasická Amerika.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.